Sidda na Blog.cz

Jak jsem škrt, přemalovávala jsem některé nepovedené akvarely. K mému překvapení to skoro vždycky vypadá zajímavě.

Tohle jsou (přibližně) Zámecké schody, nepopiratelná inspirace Schikanederem. Malováno 2 dny po vernisáží a 2 hodiny po demonstraci. Ostatně si myslím, že Schikaneder došel k svým sociálním motivům stejně - přemalovával nějaké mondénní výjevy tak dlouho, až mu z toho vyšly Výměnkářky.

Další město

funguje!!! Černobílá podmalba funguje. Kytka dopadla báječně, až na to, že jsem doma doopravovala kontury, namíchala si kyselejší zelenou a přetřela jím ten spadlý list, takže vypadá unaveně a nahnile. Nebyl, prostě se do toho džbánku nevešel. Měla jsem hrozný vztek, takhle zprznit relativně povedený obrázek.

Požádáme NG o vývozní povolení, schválně jestli poznají, že to není staré 100 let. Zvlášť když je to na plátně z Madabalu.

Tohle - podle živého modelu - věnuji k výzdobě Obecní knihovny v Heřmaničkách.

Chtít nebudou, ale co se dá dělat.

Akvarely měly úspěch:

Tenhle weibliche formát mi vyhovuje, i když mi bylo řečeno, že to mám dělat ve větším.

Dnes jsem po paměti dokončila malbu podle modelu, kterou včera zhatilo sluníčko, co odpoledne svítilo do učeben a minutu od minuty měnilo stíny. Nevím, nevím, jestli budu pochválena.

Může se zdát, že jsem tou nahatou paní, sedící uprostřed sídliště, něco chtěla říct, ale nechtěla. Fakt nechtěla. A to i přesto, že jí říkám Matička Prahy, jak tam sedí oškubaná, v sychraném světle....